Vlak do Kapitolu
Přeprava na hry
11. června 2012 v 17:41

Cestou do arény vás budeme instruovat, jak bojovat atd.
Všichni splátci vstupte na chat pod svým hracím jménem.
Chat
(já už tam jsem)
Záznam z rozhovorů
7. června 2012 v 21:32 | Annie Fashion - Kapitolská vydavatelka zpráv pro 12. kraj
Poprvé můžete vidět odpovědi ostatních splátců:
Ian Moscow
Máš doma v kraji nějakou dívku? pokud ano, chceš jí něco vzkázat?
No, vlastně ani ne, jednou jsem se zamiloval do spolužačky Lucy a po to co se nám stalo, ten požár a smrt matky, nějak jsem to vypustil. Až do teď jsem o tom nepřemýšlel.... Samozřejmě líbí se mi holky, ale nemám na to čas, škola, práce na poli, prodej na trh, oprava domu, starání se o zraněného otce. Je toho, až moc na to abych se staral o tohle....
Přemýšlel jsi někdy nad tím, jaké to bude dostat se do her?
Už mě vylosovali jednou, takže jsem o tom přemýšlel, ale ne v dobrém, tohle rozhodně není místo, kde bych chtěl být. Ale budu se snažit přežít, co nejdéle, nebo nejlépe vyhrát. Mě a otci by to změnilo život, ale pokud zemřu, nechci myslet na to, co bude s ním.
Jak sis užil cestu vlakem do Kapitolu?
Bylo to skvělé, takový luxus jsem nikdy nezažil, rozhodně jsem si, ale neužíval tolik jako ostatní, přemýšlel jsem hlavně o strategii a pouštěl si staré záznamy, viděl jsem asi 20 předešlých ročníků, mám hodně vzorů, co se týká taktiky třeba: Peter z 4. ročníku, sice nevyhrál, ale jeho strategii byla brilantní. Je mým velkým vzorem, kdyby se mu nestala ta nehoda, vyhrál by. A také Luna z 18. her a Halter z 21. ročníku. Nebudu říkat, jaké měli strategii, protože nechci pomáhat ostatním splátcům, kteří na přípravu tohot typu kašlou...
Eliza Taylor
Máš dobrý nebo špatný vzrah k ostatním splátcům?
K ostatním splátcům? Všechny znám z domova, ze svého kraje, ale myslím, že pár z nich jsem poznala lépe až před hrami. Myslím, že spolu máme docela dobré vztahy. Ale nemůžu říct, že jsou všichni mými blízkými přáteli.
Čeká na tebe doma nějaký chlapec co je ti drahý?
Ne, v kraji na mně čekají jenom kamarádi a má matka.
Jak se cítíš před hrami?
To je složitá otázka. Ale obecně se necítím zrovna skvěle. Je to velký tlak, hlavně to čekání. Nevím, jestli mám vyloženě strach, ale jsem dost nervózní. Nevím, co mě čeká v aréně a bojím se toho, že na to všechno jsem sama. Nevím, kdo jsou doopravdy ostatní splátci, jelikož neznám tu stránku jejich povahy, která chce přežít - zvítězit.
Ne, v kraji na mně čekají jenom kamarádi a má matka.
Jak se cítíš před hrami?
To je složitá otázka. Ale obecně se necítím zrovna skvěle. Je to velký tlak, hlavně to čekání. Nevím, jestli mám vyloženě strach, ale jsem dost nervózní. Nevím, co mě čeká v aréně a bojím se toho, že na to všechno jsem sama. Nevím, kdo jsou doopravdy ostatní splátci, jelikož neznám tu stránku jejich povahy, která chce přežít - zvítězit.
Veronica Williams
Myslíš si, že máš velkou šanci na přežití?
Nemůžu to zatím posoudit, ještě jsme neviděla žádného splátce v akci
Slíbila jsi někomu, že se pokusíš vyhrát?
Rodině
Rodině
A, myslíš si, že vyhraješ?
Uvidíme.
Annnie Zet
Máš velkou rodinu?
Měla jsem. Teď, ale žiju jenom s otcem a psem i tak se nám daří celkem dobře.
Měla jsem. Teď, ale žiju jenom s otcem a psem i tak se nám daří celkem dobře.
Bojíš se někoho z ostatních splátců tvého kraje?
Jesli se bojím? Jistě, ale nehodlám svůj strach dávat najevo, a proto nebudu konkrétní.
Máš doma ve dvanáctém kraji nějaké přátele?
Jasně, mám, jmenuje se Janie a je moc fajn. Tímto ji zdravím a doufám, že se ještě někdy uvidíme.
Megan Ritsuka
Co je jako první napadlo, když přečetly tvé jméno?
První na co jsem myslela byla hlavně moje rodina. Pevně doufám že se o ní Chris postará.
Jsi ráda, že jsi byla vybrána ty a ne někdo z tvých přátel?
Ano jsem. Už mi několik členů rodiny takhle odešlo. Nevím jestli bych to znova zvládla...
Jak se cítíš s pocitem, že už možná nikdy neuvidíš svoji rodinu?
Myslím že je to pěkne hloupá otázka. Jistěže je mi z toho úzko. Mám je ráda...
První na co jsem myslela byla hlavně moje rodina. Pevně doufám že se o ní Chris postará.
Jsi ráda, že jsi byla vybrána ty a ne někdo z tvých přátel?
Ano jsem. Už mi několik členů rodiny takhle odešlo. Nevím jestli bych to znova zvládla...
Jak se cítíš s pocitem, že už možná nikdy neuvidíš svoji rodinu?
Myslím že je to pěkne hloupá otázka. Jistěže je mi z toho úzko. Mám je ráda...
Eve Fairchild
Co říkáš na život v Kapitolu?
Mám ráda svůj kraj a život v Kapitolu mi připadá hodně odlišný. Se svojí výchovou, zvyklostmi a povahou bych tu žít asi nemohla.
Mohla bys nám říct něco o svých schopnostech?
Mám ráda svůj kraj a život v Kapitolu mi připadá hodně odlišný. Se svojí výchovou, zvyklostmi a povahou bych tu žít asi nemohla.
Mohla bys nám říct něco o svých schopnostech?
Mohla bys nám říct něco o svých schopnostech?
Neumím nic moc. Občas se mi sice povede nějaká lest ale jinak v ničem moc nevyníkam. Jedna z věcí které mi ale jdou je boj tělo na tělo.
Myslíš, že máš šanci na výhru?
Ne.
Neumím nic moc. Občas se mi sice povede nějaká lest ale jinak v ničem moc nevyníkam. Jedna z věcí které mi ale jdou je boj tělo na tělo.
Myslíš, že máš šanci na výhru?
Ne.
Asiris Elric Phantomhive
14. května 2012 v 7:28
Jméno: Asiris Elric Phantomhive
Věk: 14
Bydliště: Kapitol
Pohlaví: žena
Výška: 162 cm
Váha: 43 kg
Oči: modré
Vlasy: černé
Životopis: Asiris se narodila do celkem významné rodiny v Kapitolu. Když jí bylo šest let, její matka záhy zemřela (čti: odstranil ji Kapitol). Otec se poté na pár měsíců psychicky zhroutil a na malou Asiris nedával pozor. Ta smrt své matky, která jí byla ze všech nejblíže, nesla velice špatně. Navíc jí otec namlouval, že je tam stále s nimi, a dívenka tomu ráda uvěřila. Kvůli tomu ale také přestala téměř jíst a jídlo chodívala zvracet, neboť její matka také nejedla(byla mrtvá). A ona chtěla být úplně stejná jako ona. Když Asiris bylo sedm let, její otec si našel přítelkyni, jenže ona ji jako svou matku neuznala, a tak byl otec nucen se rozejít. Asiris získala až přespříliš volnosti, ale nedokázala toho využít. Utíkala večer z domu a nacházela v nočních ulicích města zalíbení. V devíti letech se otec dal s ženou z dřívějška opět dohromady a ona se s ní konečně poznala a zjistila, že má syna, Alfonse. V tu dobu se Asiris seznámila se svou novou partou, která se většinou skládala z lidí starších než ona. Prvně se snažila alkoholu vyhýbat, ale pak už to nešlo. Dokonce jednou musela přespat u Seleny (její kamarádky), jelikož takhle slitá nemohla přijít domů. O několik měsíců později se její otec vzal, Anastea se stala její nevlastní matkou a Alfons nevlastním bratrem, ale udržovala si od nich odstup, nechtěla, aby zjistili, že pije. A hlavně nechtěla, aby přišli na její stále trvající bulimii (už od šesti). V deseti začala chodit s vůdcem party Thomasem (14 let). Její život do dvanácti let byl téměř jednotvárný. Až tady totiž Asiris vážně onemocněla a musela do nemocnice, kde jí rozpoznali bulimii. Poté musela do ústavu, kde jí mentální nemoci zbavili. Neví, co řekli Alfonsovi, ale on o bulimii a ústavu nic netuší a Asiris ani nechce, aby věděl. Potom se její rodina přestěhovala na jiný konec Kapitolu a doufali, že si najde nové přátele. To se jí povedlo, avšak až o tolik si nepolepšila. Ráda flirtuje s druhým pohlavím, ale pozor je jedna věc, ve které chce zůstat ještě dlouho čistá, takže si Asiris nepleťte s děvkou či něčím podobným!
Povaha: Asiris je velice náladová osůbka, která jednou srandu pochopí, jednou ne. Ze všeho nejvíc se bojí, že zase spadne do bulimie a zklame všechny okolo sebe. Nenávidí Kapitol, protože dobře ví, že to byl on, kdo zabil její matku a kdo jí zničil život. Hrozně ráda by chtěla poznat splátce, ale zatím se jí to nepovedlo, jenže to by nebyla Asiris, kdyby nebyla vynalézavá. Také se dobře přizpůsobuje, a tak lehce splyne s davem. Ovšem když musí dlouho skrývat svoji neklidnou, živou osobnost, vybuchne a to pak dokáže ohromit




